U Boleslavi na pouti,
sejde se vždy celá ves,
pijani a žrouti,
Boleslav i jeho pes.

Kolotoč se točí,
Boleslava láká,
kouká mu to z očí
pes kolem něj skáká.

Kupujte lístky jedeme hned,
létající labutě a draci,
Bolek dělá paci paci,
vrací se do dětských let.

Bolek se ztrácí,
hlava se mu točí,
pes kolem močí,
a Bolek zvrací.

U města Boleslav,
poblil se Boleslav.

Boris to je kolohnát,
do posilky chodí,
dvojnásobnej objem hnát,
steroidy mu hodí.

Silný jako býk,
moudrý také tak,
Boris se svlík,
je to pračurák.

Po těle má strie,
po dopingu blije,
obrovský má ramena,
cecky jako vemena.

Kreatinem zásobuje,
narcistický tělo,
svalama pak oblbuje,
chtěl by ti dát dělo.

Každé blbé dřízdě,
cuká z něho v pizdě,
kecy od něj obdrží,
Boriskoví podrží.

S bubnem hrdě chodí,
děti,fofrem, chci je!
a pak kurvy, zmrdy rodí,
přichází idiokracie…

Uprostřed lesíka,
kdosi smutně naříká,
u stromu je přivázána,
celkem pěkná městská nána.

Myslivec v pokleku u ní,
cosi hledá v podbřišku,
jazykem líže, mocně funí,
obdělává Jindřišku.

Lesák se boří,
plnovousem v Jindře,
té klín hoří,
jak plameny v tundře.

Po chvilce se napřímí,
mrduchtivý lesa pán,
úd má vskutku olbřímí,
chce být Jindrou sán.

Jindřiška to odmítá,
s tím však hajnej počítá,
na chvíli ji hubu zacpe,
při nádechu ho tam nacpe.

Jindra skučí, vzlyká,
naříká, pak polyká.
Amrdol je kavalír,
udělal ji z mrdky knír.

Pak se klidně otočí,
a do houští mizí,
Jindra ráda otročí,
SM ji není cizí.

Bronislav je hlava,
vepřová jak kráva,
kvůli němu vřava,
debil, marná sláva.

Broňa krade jako straka,
flaksu mu to zvedá,
čmajznul dětem draka,
je to sračka hnědá.

Broník to je psychopat,
potřebuje rozkopat,
čuráka i koule,
ať je samá boule.

Aby dětem pokoj dal,
kdos mu prdel rozmrdal,
bezpečnej už není prd,
už ví že je arcizrmd.

Víte co se stane když umře malé bílé dítě?
Narostou mu bílé křidýlka a je z něj andílek.
A co se stane když umře černé dítě?
Narostou mu černé křidýlka a je z něj netopýr.

Adéla má dlouho v merku,
nové šaty, čínské vzory,
stejnej motiv jako kérku,
ryby, kraby, škvory.

Problémem sou ale prachy,
trojku za ně těžko pustí,
sežene je žádný strachy,
za love se s někým spustí.

Kunšafta však Adéle,
voprcrajda vyfoukne,
to je dneska na déle,
ceckama je ponoukne.

Adéla začíná plakat,
hadry v dáli mizí,
navíc musí nutně kakat,
tu je mrdák cizí.

Jiný kraj to jiný mrav,
okamžitě řiť mi stav,
Adélu k análu nutí,
s hovnem tam už není k hnutí.

Adéle povolí svěrač,
maník prchá z pajzlu,
z ptáka má na hovna stěrač,
a šaty jsou v hajzlu.

Přijdou čtyři muži do nebe. Svatý Petr se ptá prvního: „Náboženství?“
„Metodista.“
Svatý Petr na to: „V pořádku, pokoj 42. Ale pozor! Kolem osmičky musíš přejít úplně potichu!“
„Další! Náboženství?“
„Hinduista.“
„V pořádku, pokoj 15. Ale pozor! Kolem osmičky musíš přejít úplně potichu!“
„Další! Náboženství?“
„Drúz.“
„V pořádku, pokoj 107. Ale pozor! Kolem osmičky musíš přejít úplně potichu!“
„Další! Náboženství?“
„Žid.“
„V pořádku, pokoj 12. Ale pozor! Kolem osmičky musíš přejít úplně potichu!“
Žid nevydrží: „Chápu oddělené ubytování. Ale proč ty ciráty s osmičkou?“
Svatý Petr ztiší hlas: „Tam jsou katolíci, a myslí si, že tu jsou sami.“

Lascivní Linda líže,
lofase lůdra lačná,
Samovo sémě slíže,
svině soběstačná.

Linda laple lapá,
super spěšně spapá,
lulánkový lívanec,
Samuelův stříkanec.

Pavlína má angínu,
a v krku ji bolí,
i přesto si vagínu,
ostrou břitvou holí.

Pavlínu vždy po ginu,
přepadá silné nutkání,
roztáhnouti vaginu,
pro s čurákem utkání.

Pavlína je mistrem chtíče,
chce mít plno ve své píče,
ať už je to klacek kluka,
nebo plasty z samošuka.

Pavlína má turbínu.
Nebo masturbínu?
A není to vagína?
Vagína je Pavlína!

Vladěna je návštevnicí,
pravidelnou v nálevně,
jinak bývá poustevnicí,
jak se napít, zná levně.

Vladěna je poustevnicí,
pravidelně pod mostem,
u bezďáků návštěvnicí,
vítaným je vždy hostem.

Vladěna je mistr chlastu,
pije všechno co má grády,
nejradši má čůčo v plastu,
homeless má kamarády.

Vladěna je mistr plastu,
z petek staví obydlí,
a tak jenom díky chlastu,
na ulici nebydlí.