Johanka je děvče milé,
mléko pije ráda,
je však trochu zarputilé,
mrzí kamaráda.

Alkohol se jí hnusí,
kamarád ji opít zkusí,
Johana však odmítá,
nechce býti nalitá.

A tak chlapec ze žalu,
nikoliv však pomalu,
začal lemtat kořalu.

Kámoše pak z lihoviny,
bolí velmi palice,
blouzní tuze z kocoviny,
Johana je ramlice.

Johance je kloučka líto,
je přec plná empatie,
jak pomoci mu, ví to,
dotkne se mu pyje.

Hošíkovi tvrdne lumík,
a jí vlhne myška,
jemu pomůže jen rumík,
a Johaně kyška.