Chýše celá z překližky,
a v ní homeless tuze měl,
chuť na guláš ze kližky,
šlendriánem oněměl.

Místo kližky liška bude,
zrzka snad žrát taky pude,
Netrápil ho příliš COVID,
vyrazil se lišky lovit.

Na cibuli pajšly z lišek,
vztekle dusí bezďák Zbyšek.

V tu chvíli se v jeho hlavě,
zrodil skvělý finanzboom,
těžkou škváru získat hravě,
prodat humáč debilům.

Trošku jater plachých lišek,
přímíchává lstivý Zbyšek,
v kýblu místo pekáče,
sajrajt drtí sekáče,
Co nakazit Mekáče?

Dnešni doba nakažená,
i ta svině Bystrouška,
čumí na to zaražená,
kdo je Zbyšek Bezrouška.

Do Mekáče dodá sračku,
blafy tam jdou na dračku,
Orange McFox do fast úda,
dodal Zbyšek, rudá zrůda.

Hedvika moc ráda žere,
hodně velký porce,
její hrudník ven se dere,
hlavně ceckodvorce.

Nejen kozy má tak obří,
i prdízna masitá,
líbezný pahorek bobří,
kušna navíc hlasitá.

Její náruč to je dotek,
rozkoše či nirvány,
pořádně by lingam otek,
chámovody vyrvány.

Každej kdo s ní chrápat zkusí,
k orgasmu ji přivést musí,
laskat cecky, rejdit v píče,
Hedvika je symbol chtíče.

Ramlici ve stylu Hedy,
chtěl by každej nabíječ,
snad krom flyboye Edy,
to je hoven navíječ.

Malý Havel to je Havlík,
do průseru se zas navlík,
totiž večer v bijáku,
zrumploval se z dryjáku.

Jak zkaženej dělal poté,
kufr se mu zvedal,
z krkovičky vyblil soté,
něco na chuť hledal.

Blbej nápad se mu hlavě,
objevil když zrovna blil,
další sračky zvládnu hravě,
sajrat zas do sebe lil.

Kořalky do sebe hází,
se Slovákem se pak sází,
o lahvinku borovičky,
kdo uloví dříve pičky.

Pak už to jde ráz na ráz,
zlitej jak kůň jde ven na mráz.

Probudí se na lavičce,
v řiti kluzko jako v pičce,
nad ním zjevnej hnědkař stojí,
ešte z šíbra štávu dojí.

Havel s rukou nataženou,
chce se začít s bukvou prát,
dyť mám prdel natrženou
jak já budu teďka srát?

Nepamätáš? Ja som Pavel.
Pamätáš si predsa Havel,
Choď do riti si mi vravel.

Denisa v kleče u oltáře,
farářovi spodky páře,
při slávas a modleních,
žalud strká pod čenich.

Velebný pták prokluzuje,
když galusku z pyje zuje,
Denisa za hříchy platí,
vikář, farář, ti jsou svatí.

Tihle chlípní pánbíčkáři,
vilnej výraz mají v tváři,
kříž na hrudi se jim blýská,
církev zvrhlá služky získá.

Mučednice zase klečí,
snad ji brzo blahořečí,
na svatého Penisa,
má vždy svátek Denisa.

Včera u mě byla Irma,
ve vesnici známá firma,
ukojit svě chutě chtěla,
dopředu dát vědět měla.

Irma totiž velmi ráda,
u každého kamaráda,
na kafe se často staví,
a pak svoje chutě spraví.

Včera smůlu holka měla,
i když velkou touhu měla,
tentokrát však neuspěla,
víte vůbec copak chtěla?

Buďto Irma ráda sladký,
průběh čekal by se hladký,
žádný cukr, žádná sladkost,
vyžranej dům byl až na kost.

Nebo Irma ráda kouří?
Chuť na tabák se v ní bouří.
Cíga došly, tabák taky,
sorry today is not lucky.

Nebo Irma ráda mrdá?
Spodek mokrej, ňadra tvrdá?
Mrdanici sem ji zatrh,
včera sem si ho natrh.

Nebo chtěla Irma chlastat?
To by taky mohlo nastat.
Nemám nic, je to peklo,
vyžral jsem vše co teklo.

A jaký je rozuzlení?
Kdepak tady žádný není.
Jen Irma je nahraná,
závislačka zasraná.

Umouněný Dežo chvátá,
s kovem Ferem zcizeným,
na hodinách bije pátá,
těmhle klukům uzeným.

Ve sběrně do šesti mají,
za kovy jim love dají,
zadarmo se z dávek nají,
se systémem vymrdají.

Kdo se ale mrdat nedá,
jest údernice Tereza,
zsinalá, ve tváři bledá,
toť výkupčí železa.

Kdepak ste vy lupiči,
zase kovy nakradli,
tahněte hned do piči,
než vezmu na tě zábradli.

Feromagnetický Dežo mlčí,
hluchoněmý statista,
degenerovaný Fero vrčí,
ty kundo, ty seš rasista.

Ty seš zloděj, tak drž hubu,
ty seš jasným viníkem,
zpakuj se hned, než přes hubu,
přetáhnu tě hliníkem.

Tereza je lamželezo,
houkačkou dva zmrdy vezó,
směr záchranná stanice,
důvod – prasklé sanice.

Milá zlatá, paní Zlata
Dneska bude katem sťata
Na tom rudém náměstí
Je to pro ní neštěstí

Dav se schází na náměstí
Ohromné to pro lid štěstí
když se koná exekuce
leckdo už má popkorn v ruce

Nešťastnice Zlata zoufá
Marně v milost Cára doufá
Cár zná jiné nezbednice
Netřeba mu coury více

Žalářník co klíči chřestí
Srazí si ji k zemi pěstí
Obskočí ji zezadu
To mu zvedne náladu

Zatímco davy tuše slávu
Scházejí se na popravu
V kobce pěkně potají
Se žalářnící střídají

I kapitán sám hradní stráže
Při souloži Zlatě káže
Když hampejznici zneužívá
Moudře na ni prstem kývá

Že jsi špatná coura byla
Špatně jsi si moudí myla
Dnes ti Zlato hlavu setnou
Tak pošpásuj si ještě se mnou

Že jsi byla děvka drahá
Co se levně dávat zdráha
Dnes budeš za to zkrácena
Ty ženštino zvrácená

Jen špásujte si nezbednící
Smějese jim Zlata dící
že věc je to tutová
že jest dáma tyfová

Protože Mrož je furt very busy (čiliže chlastá) a na věrné folouvery ouplně sere, zaběsním dnes za něj. Nectně si, při té příležitosti, vytřu hubu národním pokladem.

Dědula Jaromír na zimák se belhá
Nedbá nic na stařectví chatrné
V uzlíčku hokejku a rukavice má
Je to od něj neopatrné

Jaromíre, jsi si jist?

Jarda má číslo na Bureše
Tak může na sudí řvát
A kdo se před ním málo třese
Na toho klekne finančák

Jaromíre, jak se ti spí?

V plesnivé stodole HC Kladno
Bude dnes Jaromír hrát
Snad jej neskriplí reuma a chladno
Můžeme Jardovi přát

Jaromíre, má to cenu?

Přiletí rána, křupne kost
Stařecká kostra k ledu se skládá
Jaromír má zjevně dost
Svěrač řitní souboj vzdává

Jaromíre, to sis přál?

Konec slávy, marný vzdor
Kde byl lesk jen bída zbívá
Kdys sportovců velký vzor
Legenda klaunem dneska bývá

To neděláš dobře s těma Řitířema, Jaromíre! Fšecko nejlepčí a polepši se. Jo a sorry jako.

Zahrává si Daniela,
nadává dost vztekle,
špatně za ní pani jela,
zřejmě shoří v pekle.

Píčo blbá, kam to čumíš,
kdo tě učil řídit,
čuráky jen kouřit umíš,
mrdku v hubě třídit.

Bafomet si brousí zuby,
na Danielu přisprostlou,
až ji v pekle dá do huby,
svoji flaksu prorostlou.

Do píči, proč třicet jede,
kleje Dája u cifer,
dyť se tu dá pade, šede,
už se chystá Lucifer.

V silnici se náhle průrva,
velká lochna otevře,
Daniela sprostá kurva,
v kotli na ní voda vře.

Dírou do pekla tak padá,
svině nečistá leč mladá,
pekelníci už se těší,
jak si ní pěkně zhřeší.

Azazel si ptáka chválí,
varlatama tuze míchá,
ohnivákem prdel spálí,
kundu rozepíchá.

Až pak holku nehodnou,
do kotle vařit dají,
polívkou prý lahodnou,
se celý peklo nají.

Schizofrenní Mariana,
je jen napůl ještě panna,
když je totiž Marie,
nemá chutě na pyje.

Když je ale Annou,
má škebli nadrbanou.
Marie a Anna,
běsná Marianna.

Nikomu se nesní,
když Mariana běsní,
sic je trochu trhlá,
o to víc je zvrhlá.

Mariáno, řekni áno,
mrdat budem až do ráno,
co psáno, to je dáno,
ty máš v hlavě vymrdáno.