Místo svatby Otakar,
jel na pohřeb a na kar,
pánbůh si vzal tchýni,
tu nečistou svini.

Nemá ale Otakáro,
k dispozici žádný fáro,
nabídne tak svoje káro,
na patku si čísne háro.

Na hostinu nedorazí,
po cestě se s bandou srazí,
ortodoxních nihilistů,
dopřejí si koka listů.

Oťas sjetej jako vocas,
s velkou partou plešek,
smutně sedí jako lofas,
dostihnul ho pešek.

Chodí pleška okolo,
nedívej se na čelo,
kdo se na něj koukne,
toho pleška zfoukne.

Otakar nestih kar,
od plešek dostal dar,
chodí pleška okolo,
nedívej se na čelo,
podíval se na líčko,
inkasoval čeličko.

Chcal, sral Ota bolestí,
komu se to poštěstí,
místo karu jet směr ÁRO,
smůlu měl jen Otakáro.